o. Marian Ján Potaš, ČSVV (* 2.3.1918 + 23.2.2006)

                                                                                                                              
Sja narodiv 2.3.1918 r. v Prjašovi. Do monastyrja na Černečij Hori kolo Mukačeva vstupiv jak 14 ročnyj, prijav monaše imja Marian. Svoji dočasny obity zložyv 1.5.1934 roku a profesiju vičnych monašych  obiťiv v Čiňi sv. Vasilija Velikoho  1.6.1939. Svjaščenicky svjačiňa prijav 31.1.1943 iz ruk bl. svjaščenomučenika Pavla Gojdiča, ČSVV.

o.Marian jak molodyj monach-svjaščenik byv katechetom i provadiv ďitsku parochiju pri monastyri otciv Vasilijan u Prjašovi. Jak sam hovoriv mav tohdy pid sobov okolo 300 ďitej. 

Pro svij revnyj svjaščenickyj i monašyj žyvot byv nebezpečeňstvom pro komunističnyj režim po februari 1948. Proto zaznav ťažkyj žyvot političnoho vjazňa. Dňa 27.11.1950 byv odsudžennyj na 10 rokiv vjazňici, finančnu karu i konfiškaciju ciloho majetku. Byv vjaznenyj  u vjazňcjach: Prjašov, Bratislava, Pankrac, Ruzyň, Leopoldov, Ilava, Mlada Boleslav i Valdice-Kartuzy. V r. 1954 byv podminečno propuščenyj i priznačenyj do stavebnoho podniku v severnych Čechach. V r. 1958 byv znovu uvjaznenyj i u vjazňici byv 2 roky. R. 1960 byv propuščenyj na amnestiju.
Do Prjašova vernuv sja 1968 roku. Tu posobiv jak sotrudnik a kurto i jak administrator parochiji. Pizňiše byv parochom sela Vyšnij Orlik.

Pričiniv sja do exhumaciji ťilesnych ostatkiv bl. svjaščenomučenika Pavla Gojdiča, ČSVV a zabezpečiv jich preveziňa do Prjašova.  r. 1991 kupiv ďim na ul. Vajanskoho u Prjašovi, kotryj do teper služyť jak monastyr otciv Vasilijan, sidlo Provinciji i študentskyj ďim vasilijanskych študenťiv.
o. Marian byv velikym počitateľom Prečistoj Ďivy Marijii, rozšyrjovav tyž  počitaňa  bl. svjaščenomučenika Pavla i Vasilija.Vydav mnohy publikaciji. Už v časi komunističnoho režimu vydav mnoho samizdatovoj literatury. V posľidňich rokach vydav v ukrajinčiňi bibliografiu bl. Pavla Gojdiča, ČSVV pid nazvov. Žyťťa viddane Bohovi u dvoch zvjazkoch, a v  slovenčiňi knihu: Dar lásky a Martyr episcopus Presoviensis Pavol Peter Gojdič, OSBM.

  o.Marian  

Veliku pozornosť okrim literaturnoj tvorivosti obertav na vychovu molodoj generaciji Vasilijaňiv – Brativ i Sester. Organizovav rizny stritnuťa duchovny obnovy, vylety.

Perebyvaňa v komunističnych vjazňicjach pidpisalosja i na joho zdravotňim stavi. Terpiv na rizny chvoroty, mnoho raz musiv pidstupiti rizny operaciji. Z ohľadu na joho zdravotnyj stav byv zasluhov tohdyšňoj Protoihumeňi Sester Vasilijanok Stefaniji Blychovoj, ČSVV perevezenyj do monastyrja sester Vasilijanok u Prjašovi, de o ňoho starali sja sestry, kotry jednočasno byli i zdravotnyma sestrami i mohli jomu tak zabezpečiti odbornu starostlivoť. Tam byv až do decembra 2005, koli byv perevezenyj do monastyrja otciv Vasilijan, de o ňoho starali sja braťa študenty. Všytky terpiňa perenosiv terpelivo z odovzdanosťov do voli Božoj.

Barz ľubiv svij Vasilijanskyj Čin pro rozvivaňa jakoho žertvovav všytky svoji sily. Staravsja virno i sumľinno dotrimovati svoji monašy obity a do toho viv i druhych. A koli už ne mih fizično, to molitvov vyprošovav Bože blahosloviňa.
Joho krestna doroha zaveršila sja dňa 23.2.2006, koli po uďileňu svj. Tajny Jeleopomazaňa i rozrišiňu spokijno odovzdav svoju dušu do ruk Hospoda Boha.

Vičnaja jomu pamjať!